O autorce

Školní rok 2010-2011

24. srpna 2010 v 12:32 | SS
Takový naplněný školní rok…
Taneční-začínají na konci září, trvají 2-3 měsíce. Dlouho jsem zvažovala pro a proti. Ale když výsledky vypadaly →PROTI, do tanečních stejně jdu. Už teď si "užívám" sháněním bot, šatů a polospolečenského oblečení na taneční hodiny. Achjo, zachraňte mě někdo.
Autoškola- ke konci druhého pololetí. Potřebuji autoškolu, kde mi půjde udělat domluva, abych měla jízdy během škol. roku a na zkoušky si dojela o prázdninách, nejlépe hned po narozeninách. Autoškoly se až tak nebojím, už jsem párkrát jela za asistence jednoho z rodičů po takových "polních" cestách a šlo to. Řazení jde, jen mám tendence při něm koukat na řadící páku.
Školní výlet-možná něco jak letos, Paříž, ale s rozšířením o Versailles a podrobnější prohlídka Pařížských muzeí. Případně Londýn, ten bych brala všemi deseti.
Yoga… když mě kamarádky přinutí tak asi začnu… Všichni říkají, jak je to super na protahování…
U mě to vypadá až moc akčně… já snad závidím těm, co chodí do práce, vydělávají a nemusí si šrotit do hlavy ty nesmysly, které v budoucím povolání nevyužijí ani zdaleka…jak je to ve většině případů.

*17* jenom číslo...

18. srpna 2010 v 19:19 | Lioness
Ono není až tak o co stát, sedmnáct není žádná výhra...
Čím jste starší, tím více si uvědomujete problematiku tohoto světa a tím víc to na vás všechno padá... (pak se nemají lidé stresovat,že...)
Máte ještě tři roky před maturou, ale i tak vám dochází, jak stárnete... (nj, vždyť babička v mém věku už byla s dědečkem...trochu děsná představa, že bych se měla vdát, mít rodinu, manžela, tchýni...*LOL*)
Děláte si nervy z nadcházející autoškoly, tanečních, lyžáku..., že si říkáte, že těch šestnáct byste si klidně i prodloužili...
Začíná vám docházet hodnota peněz, v tomto věku snad víc než kdy jindy... Ony ty víkendové akce něco stojí, že... Tak si začnete hledat brigádu... hned na to však zjistíte, že tato společnost se bez vás obejde a jako brigádníky vás nevezme (a to vám je "už" sedmnáct!!!, ale oni by radši leckde osmnáct...)
Občas, když váš den má světlou stránku vám dojde, že rodiče někdy nejsou tak děsní, jak jsme vždy smýšleli, že to jsou dokonce i hodní lidé... (no uznejte, chodí do práce aby nás oblékli, vzdělání nám zaplatili (Btw, tímto chci "poděkovat" naší vládě za budoucí školné na VŠ ), do úst nám něco narvali, na naše koníčky aby nám občas cvakli...), no někdy jsou fakt TŘÍDA...
Začínáme si vážit přátel, případně litovat se nad tím, o kolik jsme přišli…
Dochází nám, že psovi se do misky voda sama nenalije...
a že ve společnosti, je tolik "hodných lidí" čekajících na jakoukoli vaši chytu, aby dostali vaše místo a žili si jako prase v žitě ("Život je svině, buď větší!")

Šípková Růženka, aneb spánku není nikdy dost…

24. května 2010 v 7:56 | Ss
Mám dojem, že čím jsem starší, tím více času trávím spaním. Do osmé třídy jsem slovo spát snad neznala. Jít spát v deset by pro mě byla hříšná myšlenka. Duši bych i Ďáblu zaprodala, jen za půl hodiny u televize navíc. Teď?? Čím více se hodinová ručička blíží k desítce, tím více se do peřin těším.

Nejsem typ člověka, co by si prospal život, ani ten co si o víkendech přispí do oběda, jsem naopak ranní ptáče. Ale čím jsem starší tím více využívám volného času odpoledne k tomu, že na hodinu usnu.
Doba, kdy chodím spát je mezi desátou a jedenáctou, vstávám v 6:10. Když nenaspím svých poctivých šest hodin, o to je větší pravděpodobnost, že to na chvilku odpoledne zalomím. Ještě sedm hodin spánku, to jsem ještě druhý den obstojná, 7-8hodin je to celkem ok… Pod sedm hodin…, mno to je jiná. Soustředěnost je v tahu. Zavírají se mi oči, a o to hůře v těch nudných hodinách, kde vás to nebaví ani tak, natož s nevyspalou hlavou… tam kdybych neměla úctu vůči učiteli tak dám ruce pod hlavu a zalomím to i v té hodině.
Nevím, zda je to jenom můj dojem, nebo to tak cítí více lidí, ale větší spánkové období mám hlavně v zimě, s nástupem jara je to jako nával nové energie, a odráží se to i na spánku. Například o velkých prázdninách, přesto, že začnu žít v celku akčnější noční život, tělo se spánku tolik nedožaduje. Že by to bylo tím, že není škola…??!
;)
Taky to bude dané tím, co za den ze sebe vydáme. Jasné, že je jiná potřeba spánku když prosedíte celý den u počítače, nebo tehdy, když sportujete.
Sama tak třikrát do týdne skočím na kolo, do posilky, či na brusle…
a to si to spaní o to víc protáhnu. Tělo si to někde vybere, u mě čerpá z toho spaní.
Jinak si mou nemoc "šípkové Růženky", jak říká kamarádka nevysvětlím. Ale tak co… já možná prospím hoďku odpoledne… ale znám lidi, co v sobotu a v neděli vstávají na oběd, a za ty se stydím i já a jsem ráda, že mezi ně nepatřím. J

A co vy?? Noční tvorové? Nebo po večerníčku do postele??
 
 

Reklama
Reklama